§63

Komentář § 63

Znehodnocování a ničení zbraní a střeliva a výroba řezů zbraní a střeliva

K § 63

Znehodnocování střelných zbraní pro účely zachování jejich vzhledu a současně vyloučení jejich funkčnosti tak, aby nemohly sloužit jejich původnímu účelu, je jednou z nejrizikovějších oblastí zákona. Ustanovení o úředním postupu při znehodnocování zbraně nebo střeliva nebo výrobě jejich řezu se vztahuje pouze na zbraně kategorie A, B a C a střeliva do těchto zbraní. Nevztahuje se tedy na zbraně kategorie D. Výrazný zásah do postupů pro znehodnocování zbraní byl proveden zákonem č. 484/2009 Sb., a to zejména proto, že za účinnosti zákona o zbraních bylo zjištěno mnoho případů, kdy byly zbraně znehodnoceny pouze formálně a po znehodnocení zůstaly plně funkční. V některých případech se jednalo i o větší množství samočinných zbraní, což představuje i v současné době značné riziko jejich zneužití, např. k teroristickým útokům. Navržená úprava podle důvodové zprávy k zákonu zajistí, aby nedocházelo k porušování předpisů o znehodnocování zbraní nebo výrobě jejich řezu a současně ztíží možnost úpravy znehodnocené zbraně na plně funkční zbraň.

K odst. 1

Znehodnotit (zničit nebo vyrobit řez) zbraně nebo střeliva lze s ohledem na jejich charakter provést jen na základě povolení. O povolení žádají jak držitelé zbrojních průkazů, tak i držitelé zbrojních licencí. O povolení naopak nemusí žádat výrobce konkrétního typu zbraně v případě, že již v procesu výroby se zbraň stává řezem. Současně shodně jako v předchozí úpravě ustanovení zabraňuje, aby došlo k nenahraditelným ztrátám tím, že by byly zničeny nebo znehodnoceny zbraně, které mají hodnotu kulturní památky. Zde je zapotřebí současně souhlas orgánu památkové péče.

Znehodnocení zbraně: Provedení takových technických úprav, které znemožní její původní funkci, při zachování jejího vzhledu. Technický postup při znehodnocování zbraně, při výrobě řezu zbraně anebo jejich zničení stanoví Vyhláška č. 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při znehodnocování a ničení zbraně.

Znehodnocování střeliva a výrobě jejich řezu.

Příslušný útvar policie: jde o ten útvar, u něhož je zbraň registrována.

Kulturní památka: srov. zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Podle § 2 tohoto zákona kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen „ministerstvo kultury“) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,

a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,

b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.
Příslušné k rozhodnutí k úkonu podle tohoto zákona je ministerstvo kultury.

K odst. 2

Předepsaný tiskopis je uveden ve vyhlášce č. 384/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních jako příloha č. 18. Kriminalistická expertiza je nutná z toho důvodu, že znehodnocením, zničením nebo provedením řezu zbraně by mohly být navždy zničeny markanty umožňující zjistit, zda zbraně v minulosti nebylo užito ke spáchání trestného činu.

Osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu: srov. pozn. k § 17 odst. 1 a § 32 odst. 1.

Důvod znehodnocení nebo zničení: Takovým důvodem může být okolnost, že na zbraň kategorie A nebyla dána výjimka, případně vlastník zbraně nemá zbrojní průkaz a nesplňuje podmínky k jeho získání, popřípadě nemá zájem jej získat, ale zbraň, byť znehodnocenou si chce ponechat. Jiným důvodem může být zájem na ponechání si památky vztahující se k bývalému užívání zbraně apod.

K odst. 3

K žádosti je nutné předložit zbraň i fyzicky, spolu s ní pak zákonem požadované doklady. Jsou-li předmětem k znehodnocení i hlavní části zbraně, které spolu se zbraní netvoří soupravu, je potřebné předložit společně s žádostí i tyto hlavní části.

K odst. 4

V případě zjištění, že zbraní byl spáchán trestný čin nebo přestupek, stává se zbraň doličným předmětem v příslušném trestním nebo správním řízení. Znehodnocení zbraně by mohlo znemožnit případnou kriminalistickou expertizu, zejména takovou, pro niž je třeba zkušební střelba. O zbrani je rozhodnuto v této souvislosti v příslušném řízení (může být vysloveno její propadnutí nebo zabrání, případě může být vrácena oprávněnému majiteli, jemuž byla odcizena apod.). To je další důvod, proč ji nelze znehodnotit nebo na ní provést řez.

K odst. 5

Nově je upravena povinnost postupovat ve smyslu ustanovení odst. 1 až 4 i v případě, že při opravě nebo úpravě zbraně dojde k takovým zásahům, které pro účely balistického zkoumání zničí důležité markanty, potřebné k identifikaci jejího případného použití při spáchání trestného činu anebo přestupku. Povinnost vlastníka pak přechází na držitele zbrojní licence, který opravu nebo úpravu zbraně provádí.

K odst. 6

Nově je zákonem č. 484/2008 Sb. upraven i postup a zpětná vazba kontroly znehodnocené zbraně. Ten, komu bylo vydáno povolení ke znehodnocení, zničení nebo výrobě řezu zbraně nebo střeliva, je pro předání této zbraně držiteli zbrojní licence, který úkon provede, stanovena lhůta 20 dnů. Stejná lhůta platí i pro případ, kdy z nějakých předem neznámých důvodů nebude realizace tohoto úkonu provedena. Pokud je úkon znehodnocení, zničení nebo výroby řezu proveden, je povinností držitele zbrojní licence (podnikatele v oboru zbraní a střeliva) vydat vlastníku zbraně potvrzení, jehož vzor stanoví vyhláška č. 371/2002 Sb. v příloze č. 2. Znehodnocená zbraň je též označena originální kontrolní znehodnocovací značkou, jejíž vzor je ve stejné vyhlášce stanoven v příloze č. 1. Každý držitel zbrojní licence (podnikatel v oboru zbraní a střeliva), který je oprávněn tuto činnost vykonávat, má přiděleno své vlastní evidenční číslo této kontrolní znehodnocovací značky, podle kterého se provádí i rychlá kontrola v případě pochybností. Evidenční čísla podnikatelům přiděluje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, Jilmova 12, Praha 3.

K odst. 7

K zásadní změně došlo novelou zákona č. 484/2008 Sb. ve směru k realizaci zpětné vazby kontroly, jak bylo znehodnocení zbraně provedeno. Lhůta 10 dnů se jeví přiměřená ke splnění této zákonné povinnosti. V případě, že se jedná o zbraň, jejíž rozměry a současný technický stav již neumožňují přesun k příslušnému útvaru policie, provede se zpětná prohlídka splnění technických podmínek pro znehodnocení na místě uložení zbraně (zbraňový komplet na podstavci apod.).

K odst. 8

Zákon zde stanoví omezení pro držitele znehodnocené zbraně, viditelně taková zbraň může být nošena jen na místech, kam veřejnost nemá volný přístup. Pokud takovou zbraň chce majitel nosit, musí mít u sebe potvrzení o jejím znehodnocení.

Judikatura:

Opatření a přechovávání zbraně hromadně účinné, ale podstatným způsobem znehodnocené, byť nikoli zcela v souladu s požadavky vyhlášky č. 216/1996 Sb., je-li uvedení do stavu schopného střelby obtížnější, není trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. a) tr. zák.
Z odůvodnění: Obžalovaný byl zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř., pokud mu obžalobou bylo kladeno za vinu, že v přesně nezjištěné době v prosinci 1998 si v Ch. opatřil a do 18. 1. 1999 ve svém bydlišti v Ch. a jinde přechovával částečně znehodnocený samopal československé výroby vzor 26, výr. číslo X, po jednoduché úpravě střelbyschopný.
Není pochyb o tom, že k tomuto skutku uvedenému v obžalobě došlo. Obžalovaný je usvědčen především výsledky domovní prohlídky (čl. 83 trestního spisu) a také se doznal. Pokud jde o samopal, obžalovaný uváděl, že ho koupil jako znehodnocený s dokladem o tomto znehodnocení. Tento doklad s doplňujícím dopisem jsou na č. l. 280 trestního spisu. Samopal ovšem nebyl znehodnocen zcela tak, jak to ukládá vyhláška č. 216/1996 Sb., o způsobu a technologickém postupu při znehodnocování zbraní a výrobě řezů zbraní. Došlo k odstranění do poloviny průměru zadní části hlavně v délce 80 mm a frézováním bylo z 80–90 % odstraněno lůžko pro dno nábojnice se zápalníkem. Svary spojující závěr s hlavní a části spoušťového ústrojí byly odstraněny tak, aby tyto části nebyly pohyblivé, jak uvedená vyhláška ukládá. V rozporu s požadavky uvedené vyhlášky tedy mechanismy umožňující střelbu nejsou neoddělitelné a nepohyblivé, hlaveň není zaslepena ocelovým kolíkem a není opatřena třemi vyvrtanými otvory; také zásobník není zajištěn proti vyjmutí (viz § 1 cit. vyhlášky). V souladu s uvedenou vyhláškou je ubroušení čela závěru, nad rámec požadavků vyhlášky je odstraněna, jak již uvedeno, do poloviny průměru zadní část hlavně, odstraněn byl i zápalník. Zbraň není střelbyschopná, když ovšem její znehodnocení není plně v souladu s uvedenou vyhláškou. Kromě toho svary zajišťující nepohyblivost závěru vůči hlavni a částí spoušťového ústrojí byly odstraněny. Tyto skutečností jsou patrné z odborných vyjádření na č. l. 272-276 trestního spisu a jejich obrazových příloh, když obdobný závěr zaujal i znalec – balistik. Pokud jde o uvedení zbraně do stavu schopného střelby, nešlo by o úpravu zcela jednoduchou: buď by byla nutná výměna hlavně a závěru, nebo jejich úprava, což je podle uvedených důkazů spíše obtížně proveditelné u hlavně, jednodušší u závěru, vyžadovalo by to však vedle potřebných znalostí i dostupnost a schopnost užívání svařovacích agregátů a obráběcích strojů; takovéto možnosti a znalostí obžalovaný podle svého vyjádření nemá.
(KS Ústí nad Labem 2 T 90/99)

Poznámka:

Rozhodnutí se odvolává na vyhlášku již zrušenou. V současné době stanoví postup vyhláška č. 371/2002 Sb. (viz pozn. č. 2 k odst. 1, na právních závěrech rozhodnutí to však nic nemění).