§7

Komentář § 7

Zbraně kategorie D

K § 7

Mezi zbraně kategorie D – tedy zbraně, které mají nejméně přísný režim pro nabývání vlastnictví, držení a nošení – byly zařazeny tyto skupiny zbraní.

K písm. a)

Jako historická zbraň je definována střelná zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, současně platí, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890. Tato definice historické zbraně byla do zákona zavedena tzv. přílepkem k zákonu č. 310/2006 Sb., o nakládání s bezpečnostním materiálem. Samotná definice je dílem pozměňovacího návrhu jednoho z poslanců, bez řádně zdůvodněné argumentace. Původní definice vládního návrhu zákona pak vycházela z prováděcí úmluvy ze dne 19. června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14. června 1985, ke které Česká republika plnohodnotně přistoupila 22. prosince 2007, kde hraničním rokem pro kategorii historických zbraní je rok 1870. Lze ještě připomenout, že rok 1870 je hraničním rokem výroby palných zbraní na černý střelný prach, zatímco rok 1890 je hraničním rokem výroby první generace palných zbraní na bezdýmný střelný prach a výroby jednotných nábojů, jejichž typová produkce pokračuje v řadě případů až do současné doby. Navíc podle původní definice historické zbraně, která korespondovala s čl. 82 výše uvedené Schengenské dohody zpřísněné dále podmínkou, musela takto definovaná historická zbraň vylučovat použití nábojů do zbraní podléhajících povolení. Důsledkem této nekompatibility v rámci schengenského prostoru může být situace, kdy sběratel při převozu zbraně do jiné země, která je členskou zemí schengenského prostoru, může být zadržen a obviněn z porušení vnitrostátního zákona.

K písm. b)

Jedná se v zásadě o předovky (zbraně nabíjené zpředu) a jejich technickým znakem je konstrukce zámku. Takovéto zbraně na principech doutnákových, kolečkových, křesadlových a perkusních zámkových systémů patří do této kategorie bez ohledu na to, zda byly vyrobeny v 15., nebo 20. století. Je též irelevantní, zda se jedná o originály, nebo jejich repliky. Rozhodující je zámkový a odpalovací systém, může tedy jít i o zbraně nabíjené zezadu (např. puška Sharps a další).

Jednoranová zbraň: Definice viz příloha, část první, bod č. 15.

Víceranová zbraň: Definice viz příloha, část první, bod č. 16.

K písm. c)

Palné zbraně určené pro střelbu náboji typu flobert a s energií střely do 7,5 J vyvolaly spory o výklad směrnice Rady ES č. 91/477/EHS, neboť ta žádné palné zbraně nezařazuje do kategorie zbraní s „volným“ režimem nabývání vlastnictví a zejména nošení.

K písm. d)

Plynové zbraně na vzduchovou kartuš jsou zvláštním druhem vzduchovek, kdy kartuš se stlačeným vzduchem nahrazuje úlohu pístu u klasických vzduchovek. Pro jejich zařazení do příslušné kategorie však platí výše úsťové energie jako u celé skupiny plynových zbraní. Tato skupina nebyla navrhována zpracovateli návrhu zákona a do zákona byla doplněna při jeho projednávání jako pozměňovací návrh. O důvodech pro samostatné vymezení plynových zbraní na vzduchovou kartuš jako samostatné kategorie lze jen spekulovat.

K písm. e)

Jde o skupinu plynových zbraní, u nichž kinetická energie střely na ústí hlavně nedosahuje 16 J. Podle § 6 odst. c) jsou v této skupině plynových zbraní také zbraně paintbalové, a to s energií střely na ústí hlavně vyšší než 16 J.

Plynová zbraň: Definice viz příloha, část první, bod č. 3.

Painbalová zbraň: Definice viz příloha, část první, bod č. 20.

K písm. f)

Expanzní zbraní je střelná zbraň, jejíž konstrukce vylučuje použití kulového náboje nebo náboje s hromadnou střelou. Nejrozšířenějším druhem této skupiny zbraní jsou tzv. plynovky, jejichž konstrukce umožňuje použití nábojek, které uvolňují dráždivý plyn a vylučují použití střeliva určeného pro palné zbraně. Při projednávání jejich zařazení do této kategorie převládl názor, že se jedná o zbraně obranné. Z policejních statistik konkrétních případů však převažují případy, kdy je tato zbraň použita častěji v případech loupežných přepadení jako maketa skutečné střelné zbraně. Velmi rozmanitý je výrobní sortiment těchto zbraní, které jsou téměř k nerozeznání od skutečných originálů. Kromě obranného charakteru použití zbraně jsou používány též jako startovací a poplašné.

Expanzní přístroje jsou pracovní zařízení, u něhož je primárním zdrojem energie výbušná látka obsažená ve střelivu pro expanzní přístroje, určená k pohonu různých mechanických částí, např. ocelového kolíku u jatečních přístrojů, nebo střel, kterými jsou v tomto případě nastřelovací hřeby a různé jiné části.

Expanzní zbraň: Definice viz příloha, část první, bod č. 5.

Expanzní přístroj: Definice viz příloha, část první, bod č. 6.

K písm. g)

Mechanické zbraně jsou střelné zbraně, u kterých je funkce odvozena od okamžitého uvolnění nahromaděné mechanické energie. Zákonodárce sice vymezil, že do této skupiny mechanických zbraní patří pouze ty, u nichž je napínací síla větší než 150 N. Právně nevyjasněná je však otázka, kam lze zařadit ostatní mechanické zbraně, u nichž napínací síla nedosahuje 150 N. Volnějším výkladem bychom mohli dovodit, že jistá omezení v nabývání vlastnictví, držení a nošení podle § 15 se na tyto zbraně neaplikuje.

Mechanická zbraň: Definice viz příloha, část první, bod č. 4.

K písm. h)

Znehodnocená zbraň je taková zbraň, která byla znehodnocena postupem podle právního předpisu. Tímto předpisem je vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při znehodnocování a ničení zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů.

Znehodnocená zbraň: Viz příloha, část první, bod č. 24.

K písm. i)

Řez zbraně je jasně definován jako úprava střelné zbraně postupem stanoveným právním předpisem, při níž se alespoň částečně odkryje vnitřní konstrukce zbraně. Tímto předpisem je stejná vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při znehodnocování a ničení zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů.

Řez zbraně: Viz příloha, část první, bod č. 25.

K písm. j)

Neaktivní střelivo a munice je nový pojem zavedený do zákona poslední novelou – zákonem č. 484/2008 Sb. Neaktivní střelivo a munice neobsahuje střeliviny, trhaviny, třaskaviny ani jiné aktivní muniční elementy (např. zápalné slože apod.). Zahrnuje jednak delaborované střelivo a munici, znehodnocené střelivo a munici, řez střeliva a munice a maketu střeliva a munice. Tím došlo k faktické legalizaci různých druhů vojenského střeliva a munice nalezené na bývalých střelnicích, odcizené v bývalých skladech AČR, jejich držení a nošení bylo podle předchozích právních úprav zakázáno. Režimový problém množiny neaktivního střeliva a munice tvoří podmnožiny delaborovaného střeliva a munice a podmnožina maketa střeliva a munice, u kterých není zákonem stanoven režim způsobu jejich vzniku, přesné technické parametry s výjimkou obecných ustanovení týkajících se zbraní kategorie D.

Delaborované střelivo a munice: Definice viz příloha, část druhá, bod č. 17.

Znehodnocené střelivo a munice: Definice viz příloha, část druhá, bod č. 15.

Řez střeliva a munice: Definice viz příloha, část druhá, bod č. 16.

Maketa střeliva a munice: Definice viz příloha, část druhá, bod č. 18.

K písm. k)

Zbraně neuvedené v kategoriích A až C jsou zbraněmi kategorie D. Toto je základní pravidlo přístupu pro zařazování zbraní do všech kategorií.