Komentář § 76
Ustanovení se týká přestupků každé fyzické osoby, která drží nebo nosí zbraň nebo střelivo v rozporu s ustanovením tohoto zákona. Jedná se o výčet povinností a zákazů osob, které nejsou držiteli zbrojního průkazu. Jde především o držitele zbrojních průvodních listů, dále o osoby, které se zúčastní veřejných shromáždění a oslav a poruší zákaz nošení zbraně na takovýchto akcích. Dále se jedná o osoby, které vlastní znehodnocenou zbraň a nepostupují podle § 63 odst. 8 tohoto zákona, a dále se jedná o provozovatele střelnice, který neohlásí příslušnému útvaru policie změnu provozního řádu střelnice, změnu správce střelnice, změny, které mohou mít vliv na bezpečnost provozu střelnice nebo ukončení provozování nebo zrušení střelnice. Sankce za vyjmenovaná porušení zákona podle § 76 jsou stanoveny v odst. 3. Sankce za přestupky podle tohoto ustanovení jsou odstupňovány podle typové závažnosti provinění a společenské nebezpečnosti skutku a pokuta může dosáhnout za některé skutkové podstaty až do výše 50 000 Kč.
Je třeba mít na zřeteli, že ustanovení o přestupcích jsou ve vztahu k trestnímu zákonu subsidiární; o přestupek jde jen tehdy, jestliže jednání, které má znaky jak přestupku, tak trestného činu, nedosáhne intenzity trestného činu.
Postih pro přestupek vylučuje další postih pro trestný čin a naopak. Vyplývá to ze zásady „ne bis in idem“, jak ji vykládá Evropský soud pro lidská práva na základě Evropské úmluvy o lidských právech a občanských svobodách.
K odst. 1 písm. a)
O přestupek jde jen tehdy, není-li ohrožen zájem společnosti výraznější měrou. Za účinnosti zákona o přečinech bylo opatření jedné pistole hodnoceno jako přečin proti veřejnému pořádku. Za současné situace by přestupkem bylo opatření nebo držení např. repliky perkusního revolveru nebo málo výkonné pistole malé ráže, držení součásti zbraně apod. Naopak neodvoleným ozbrojováním bude opatření si více takových zbraní (např. několik perkusních revolverů moderní automatické pistole s velkokapacitním zásobníkem nebo jiné výkonné zbraně). Bude také záležet na tom, zda pachatel je jinak držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní průkaz vůbec nemá. Posledně uvedená okolnost bude vždy zvyšovat nebezpečnost jeho jednání.
Držení legálně nabyté zbraně poté, co zanikla platnost zbrojního průkazu, bude vždy přestupkem, neboť jde o evidovanou zbraň. Opatření jiné zbraně po zániku platnosti ZP, která není evidována, bude posuzováno podle zásad uvedených výše.
K odst. 1 písm. j)
O přestupek v případě nálezu zbraně půjde jen tehdy, pokud nalezená zbraň bude mít hodnotu nižší než nepatrnou, tedy nižší než 5 000 Kč. (Srov. § 138 tr. zák. 40/2009 a § 219 tohoto zákona o zatajení věci.) Jinak půjde o trestný čin zatajení věci.
Z judikatury:
1. Trvajícím jiným správním deliktem je takový správní delikt, jímž pachatel vyvolá protiprávní stav, který posléze udržuje, popřípadě jímž udržuje protiprávní stav, aniž jej vyvolal. Jednání, jímž pachatel udržuje protiprávní stav, závadný z hlediska správního práva, tvoří jeden skutek a jeden správní delikt až do okamžiku ukončení deliktního jednání, tj. až do okamžiku odstranění protiprávního stavu. Lhůta pro uložení pokuty, případně pro zahájení řízení o uložení pokuty, začne běžet teprve od okamžiku ukončení trvajícího správního deliktu. Pokaždé, když se správní orgán dozví, že delikvent i nadále udržuje protiprávní stav, tj. že stále nedošlo k ukončení trvajícího jiného správního deliktu, počne vždy běžet nová subjektivní lhůta k uložení pokuty, resp. k zahájení řízení o uložení pokuty.
(NSS 5 A 164/202, Sb. NSS 832/2006 – k trvajícímu deliktu)
Poznámka:
I když se rozhodnutí týká jiného správního deliktu, je nutné vztáhnout je i na trvající přestupky. Takovým trvajícím přestupkem je zejména přestupek podle § 76 odst. 1 písm. a), především neoprávněné držení zbraně. Takový stav má pachatel možnost kdykoli ukončit, proto lhůta k uložení pokuty běží teprve od skončení protiprávního stavu (v praxi většinou zajištěním nelegální zbraně).
2. Hromaděním ve smyslu skutkové podstaty trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. se rozumí postupné neoprávněné opatřování (např. výroba, nakupování a jiné získávání) zbraní nebo střeliva za účelem získat je ve větším množství, jakož i jejich další přechovávání. Proto nelze za hromadění považovat situaci, ve které obviněný poté, co mu byl odňat zbrojní průkaz, sice odevzdal všechny své zbraně, avšak ponechal si dvě hlavní součásti zbraní a střelivo.
Trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 tr. zák. je v případě hromadění střeliva spáchán v rozsahu, který odpovídá této skutkové podstatě, jestliže jde o takové množství střeliva, jehož účinnost znamená pro bezpečnost společnosti a lidí srovnatelný stupeň ohrožení jako jedna zbraň hromadně účinná (srov. č. 44/1977 Sb. rozh. tr.). Z hlediska srovnatelnosti stupně ohrožení je nutno brát ohled na skutečnost, zda je či není střelivo neoprávněně hromaděno za současného neoprávněného držení zbraně umožňující jeho snadné použití.
[NS 8 Tdo 65/2008, 54/2008 Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek – k rozdílu mezi nedovoleným ozbrojováním a přestupkem podle § 76 odst. 1 písm. a)]
Poznámka:
Nový trestní zákon skutkovou podstatu nedovoleného ozbrojování obsahuje jako § 279. Rozhodnutí však platí i ve vztahu k tomuto ustanovení.
3. Obviněného nelze uznat vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 tr. zák., za situace, kdy objektivní stránka tohoto trestného činu nebyla zahrnuta zaviněním ve formě úmyslu. Takovéto zavinění nelze dovozovat za stavu, kdy munici a doplněk zbraně obviněný legálně nabyl ve specializovaném obchodě, kde byl realizován výprodej zásob Armády České republiky a obviněný nepředpokládal, že by k držení takové munice nepostačoval zbrojní průkaz, který v té době vlastnil a vlastní, a kdy nebylo prokázáno, že při nákupu těchto věcí měl povědomí o tom, že se jedná o zakázané zbraně.
Z odůvodnění: V daném případě byl obviněný uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování, neboť: a) přesně nezjištěném období do 28. 1. 2006 v místě svého trvalého bydliště jako součást své sbírky zbraní nabyl do vlastnictví a držel jeden kus zaměřovače s laserovou diodou, který je zakázaným doplňkem zbraně kategorie A ve smyslu ustanovení § 4 písm. c) bodu 3 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, v platném znění, přestože mu k držení uvedeného předmětu nebyla udělena výjimka podle § 9 shora uvedeného zákona, b) v přesně nezjištěném období do 28. 1. 2006 v místě svého trvalého bydliště, jako součást své sbírky zbraní nabyl do vlastnictví a držel vojenskou munici kategorie A, a to 111 ks vojenských nábojů zn. S&B ráže 7,62;39 se střelou s měkkým ocelovým jádrem, 2 ks vojenských nábojů zn. S&B ráže 7,62;39 redukované, 1 ks vojenského náboje zn. S&B ráže 7,62;39 se střelou opatřenou stopovkou (svítící), 21 ks vojenských nábojů nezjištěné značky ráže 7,62;39, 79 ks vojenských nábojů zn. S&B ráže 7,62;25 a 1 ks vojenského náboje nezjištěné značky, kdy tato munice je uvedena v ustanovení § 4 písm. b) bodě 4. zákona č. 119 /2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, v platném znění, a k jejímu držení mu nebyla udělena výjimka podle § 9 shora uvedeného zákona,c). v přesně nezjištěném období do 28. 1. 2006 v místě svého trvalého bydliště, jako součást své sbírky zbraní nabyl do vlastnictví a držel 2 ks dělové rány ohňostrojné II., která je podle § 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi, v platném znění, pyrotechnickým výrobkem, přičemž dělová rána ohňostrojná II. naplňuje parametry pro zařazení do IV. třídy nebezpečnosti (výbušný předmět) a podle ustanovení § 21 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění, se na tento výrobek vztahují předpisy o výbušninách, přičemž neoprávněným nabytím a přechováváním uvedeného výrobku porušil P. M. ustanovení § 25 odst. 1, § 29 odst. 1 a § 33 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.
Nejvyšší soud shledal, že jak nalézací tak i odvolací soud pochybily, pokud se vůbec nezabývaly tvrzením obviněného, že vzhledem k tomu, že uvedenou munici a doplněk zbraně legálně nabyl ve specializovaném obchodě, kde byl realizován výprodej zásob Armády České republiky, nepředpokládal, že by k držení takové munice nepostačoval zbrojní průkaz, který v té době vlastnil a vlastní doposud, neboť v takovém případě by mu prodejce nesměl tyto věci prodat. On sám se podle svých slov o skutečnosti, že má v držení zakázanou munici, dozvěděl až od Policie České republiky po provedené domovní prohlídce, a při nákupu těchto věcí neměl žádné povědomí o tom, že se jedná o zakázané zbraně. Normativní znaky skutkové podstaty jsou znaky, které vyjadřují právní institut nebo právní vztah, přičemž zásadně je třeba, aby se zavinění vztahovalo i na tento znak, postačí však, aby pachatel měl o něm jen laickou představu, a proto nemusí znát, jaké právní předpisy upravují tento normativní znak, ani jeho podrobnou právní úpravu. Právní omyl týkající se normativního znaku skutkové podstaty je třeba posuzovat podle zásad o omylu skutkovém. Pokud tedy soudy obou stupňů při zvažování zavinění na straně obviněného ve vztahu k dílčím skutkům pod body a) až c) nezvažovaly tyto zásady a postupovaly v zásadě jen podle zásady „neznalost práva neomlouvá“ s přihlédnutím k objektivnímu zjištění, že u obviněného se našly nepovolené náboje, dva kusy dělové rány a zaměřovač s laserovou diodou, a že obviněnému nebyla udělena k držení těchto věcí výjimka, nepostupovaly správně a důsledně. Nezabývaly se jednak otázkou, zda obviněný mohl vědět, že se jedná o zakázanou munici, nezjišťovaly, zda je pravdivé tvrzení obviněného o tom, že koupil předmětné věci ve specializované prodejně z armádních výprodejů, ani v tomto směru obviněného nevyslechly, aby mohly náležitě ověřit, zda mu skutečně byla předmětná munice legálně prodána, kde tomu tak bylo a proč se tak stalo, když obviněnému nebyla udělena výjimka k držení těchto věcí a neměly mu tak tyto věci být prodány.
(NS 5 Tdo 695/2007 – k nabytí zakázané zbraně nebo doplňku v legálním výprodeji)
Poznámka:
U vedené úvahy, týkající se skutkového omylu se vztahují i na posouzení přestupku, proto v případě legálního nákupu zakázaného doplňku zbraně nebude kupujícího možné postihnout ani pro přestupek. Držitele zbrojní licence, který takovouto zbraň prodá, bude ovšem možné postihnout pro správní delikt podle § 76d písm. o), kde je založena objektivní odpovědnost.
4. Zajištěním zbrojního průkazu a zbraně na základě rozhodnutí podle § 50 odst. 1 zák. č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, přestal být pachatel držitelem zbrojního průkazu a zároveň tím podle § 27 odst. 1 téhož zákona pozbyl i oprávnění mimo jiné k držení zbraní podléhajících registraci a střeliva do těchto zbraní.
Pokud si tedy pachatel přesto po zajištění zbrojního průkazu opatřil pistoli a předal ji další osobě, resp. držel velké množství nábojů různé ráže do střelných zbraní, znamená to, že bez povolení sobě a jinému opatřil zbraň a hromadil střelivo ve smyslu § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. a dopustil se trestného činu nedovoleného ozbrojování.
(NS ČR č. 27/2005 Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek – k opatření zbraně nebo střeliva po zajištění zbrojního průkazu)
Poznámka:
Třebaže se rozhodnutí vztahuje k minulému zbrojnímu zákonu, zásada zde uvedená platí i pro platný zbrojní zákon. Současně z uvedeného rozhodnutí vyplývá, že je nutné rozlišovat mez zbraněmi, které si pachatel opatřil v době, kdy držitelem zbrojního průkazu byl a pouze je neodevzdal, od zbraní a střeliv, které nabyl poté, co přestal držitelem být. Srov. též poznámku č. 2 k odst. 1 písm. a).
5. Opatřování střeliva nebo výbušnin je trestné podle § 185 odst. 1 písm. b) tr. zák. jen za předpokladu, že jejich množství a účinnost znamená pro bezpečnost společnosti i lidí stejný stupeň ohrožení jako jen jedna zbraň hromadně účinná.
(NS ČR č. 44/1997 Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek- k hromadění střeliva a výbušnin)
Poznámka:
Z toho vyplývá, že hromadění menšího množství střeliva bude jen přestupkem podle odst. 1 písm. a).
6. K naplnění znaků trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 písm. b) tr. zák. stačí držení dvou poloautomatických ručních palných zbraní (pistolí) a příslušného střeliva bez dovolení.
(NSČR 53/1975 Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek- k opatření dvou zbraní)
Poznámka:
Opatření pouze jedné zbraně bez střeliva nebo pouze s malým množstvím střeliva může být podle okolností hodnoceno jen jako přestupek.
7. Opatření a přechovávání zbraně hromadně účinné, ale podstatným způsobem znehodnocené, byť nikoli zcela v souladu s požadavky vyhlášky č. 216/1996 Sb., je-li uvedení do stavu schopného střelby obtížnější, není trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. a) TrZ.
Hromadění jen 40 kusů nábojů čtyř různých druhů, opatřených a přechovávaných bez oprávnění podle zákona č. 288/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nepostačuje k naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) TrZ.
(KS Ústí nad Labem 2 T 9/99 – k rozlišení trestného činu a přestupku)
8. Skutečnost, že obviněný je držitelem zbrojního průkazu k držení a nošení kulové zbraně, může výrazněji snižovat stupeň nebezpečnosti jeho jednání, záležejícího v neoprávněném přechovávání jiné zbraně, podléhající režimu zák. č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. Jde-li o neoprávněné přechovávání jedné zbraně (§ 185 odst. 1 tr. zák.), může být za těchto okolností stupeň nebezpečnosti činu nižší než nepatrný (§ 3 odst. 2 tr. zák.) a takový čin nebude trestným činem.
(KS České Budějovice, 19/1994 Sb. soudních rozhodnutí a stanovisek – k neoprávněnému držení jedné zbraně držitelem zbrojního průkazu)
Poznámka:
I když se rozhodnutí vztahuje již k předminulému zákonu o zbraních, je aplikovatelné i při současné právní úpravě.